Časté dotazy

Protože je metoda EFT v Česku ještě nepříliš známá, ptají se mne lidé, jak terapie probíhá, na co vše se dá s dobrými výsledky použít a nač se mají připravit, když se rozhodnout přijít.

"Co se bude na konzultaci EFT se mnou dít? Na co se mám připravit nebo co si mám s sebou přinést?"
Nemusíte se nijak předem přpravovat, vše vyplyne až na místě. Konzultace probíhá formou rozhovoru a následným řešením emocí a situací, které z něj vyplynou. Vše se děje přirozeně a vše si řídíte a máte pod kontrolou vy sami.

"Chodím k psychologovi (k psychiatrovi), může pro mě metoda EFT ještě nějaký přínos?"
Psychiatr většinou nemá na pacienta tolik času, kolik by bylo potřeba, aby se odkryly různé souvislosti onemocnění a potíží, často je návštěva psychiatra otázka hlavně posouzení aktuálního stavu a předpisu vhodných léků.
Psycholog má na klienta vyhrazeno času o mnoho víc, hledají se příčiny a souvislosti, kořeny problémů, zůsoby řešení, přivykání na určité situace, rozebírají se úhly pohledu, vyvozují se závěry, což je zase přínosné jinak. 
Určitě má obojí svůj význam. 
EFT může být bezpečným doplňkem, i samozřejmě hlavním řešením tam, kde léky a rozhovory s psychologem nestačí a problémy přetrvávají nebo se zlepšují vemi pomalu.

Z mé zkušenosti - často psychofarmak postupně a přirozeně výrazně ubude, anebo je klinet pak nepřebuje vůbec.

"Beru léky (antidepresiva, léky na tlak, na spaní,...), ulevilo se mi velmi výrazně a cítím se dobře, mám je vysadit?"
Nikdy neradím lidem, aby vysadili léky bez konzultace s lékařem. Je pravda, že mnohdy se klient najednou cítí tak dobře, že nevidí důvod dál např. AD užívat, ale není možné je vysadit nárazově a bez přípravy. To by bylo nebezpečné, zde je potřeba proces, čas. Účinky AD nabíhaly týdny, je proto potřeba s nimi podobně zacházet i při případném vysazování. 

"Svěřuji se vám se svými nejhlubšími a nejskrytějšími problémy, které jsem ještě nikomu neřekl/a...."
Velmi vážím Vaší důvěry. Současně mám i radost z každého klienta, který dokáže otevřít svou 13. komnatu, protože tam často leží řešení jeho psychických či fyzických chronických problémů, které se pak dají poměrně snadno odstranit.
Pokud by se stalo, že je problém pro Vás opravdu nevyslovitelný, můžeme si s ním poradit i jinak - beze slov. 

"Jde "ťukání" praktikovat i doma jako samoošetření?"
Určitě ano, pokud člověk pochopí princip metody, je to dokonce výborné.
Z vlastní zkušenosti ale vím, že vážná a hluboká témata je lepší svěřit odborníkovi - ne proto, že bychom si mohli samoléčbou ublížit, to určitě ne, ale spíš že bychom si řekli - to nefunguje. U takových vážných věcí je potřeba nadhled cizí zkušené osoby, která se na váš problém podívá komplexně a nezaujatýma očima a uvidí věci, které byste si vy sami nikdy neuvědomili, a tedy ani nenašli. 
Na případné samoošetření u obyčejných běžných obtítží existuje mnoho poměrně dobrých knih i videí (u videí pozor, mnohdy je tato metoda pozměněna k obrazu terapeuta/ky a o metodu EFT - tedy psychologickou metodu - se už dávno nejedná). EFT není ezoterika, je to normální psychologická metoda. Doporučuji videa Sindy Katayama.

Nemám rád/a, když na mne někdo sahá, tato metoda pro mne asi nevhodná.

Také to nemám ráda, hlavně těsný kontakt. Ale tady se ťukání "ztratí", klienti většinou ani nevědí, kam jsem jim vlastně "tukala" - jsou spíš pohrouženi sami v sebe a do problému a do úžasu, jak se jedna emoce za druhou ztrácejí. Po terapii si většina z nich nedokáže vybavit, kde byly "tukací" bodíky. Ťuká se jemně a nenásilně. 

Pokud by klientovi orpavdu vadil můj dotek, můžeme ťukat spolu synchronně a každý na sebe, povedu ho. 
 

Moje dítě má problém, nerada bych ho ale nechávala u vás samotné.

U problémů malinkatých dětí je vhodné ošetřit hlavně maminku - veškerá její nepohoda se víc či míň totiž odráží na dítěti. Ve většině případů toto stačí. Pokud ne, maminka samozřejmě přichází s dítětem a ošetření probíhá u obou společně - je dokázáno, že malé dítě + matka tvoří jakýsi jednotný energetický systém.

U větších dětí samozřejmě může být rodič přítomen, od určitého věku a v určitých případech jeho přítomnost může být kontraproduktivní (dítě se před rodičem nechce svěřit se svým problémem), ale záleží jen na rodiči, zda se rozhodne zůstat či se vzdálit.